reflex-1

Stejně překvapeně napuchlý jako po píchnutí vosy vypadal můj obličej poté, co jsem v přeplněné místnosti nazvané Vosí hnízdo, centrum časopisu Reflex na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, po pěti minutách zjistila nemilou zprávu.

Jako aspirující studentka žurnalistika jsem se těšila na žhavou debatu šéfredaktorů nejvýznamnějších deníků a novin v zemi. Debatu nad otázkou svobod médií v této zemi, kde největší vydavatelství tištěných a online zpravodajských médií Mafra (MF Dnes, idnes.cz, Lidové noviny…) koupil podnikatel a budoucí politik Andrej Babiš. Budoucí proto, že chce v nadcházejících volbách (pořád nevíme, kdy budou) kandidovat za svou stranu ANO – a k tomu mu určitě dopomůže Bůh a jeho mediální království.

Ale buch bác na pódium přišel zarostlý Dan Bárta a moderátor nevzrušeně oznámil, že plánovaná debata o ne/svobodě médií se vlastně nekoná, protože jeden šéfredaktor onemocněl a plynule navázal na náhradní téma večera: kniha Dana Bárty o vážkách. Až v tu chvíli mi seplo v hlavě, proč za jeho zády na monitorech běží obrázky vážek všeho druhu a barev. Čekala jsem, že jimi chtějí naladit jakousi „hmyzí“ atmosféru, když jsme tedy v tom vosím hnízdě. Bohužel jsem se mýlila a slavný zpěvák rozvážným hlasem začal referovat o své dobrodružné cestě skenování vážek než se dostaly na lesklé listy knihy.

barta dan

(Na snímku narychlo lepená ´aktualizace´ programu s odkazem na diskusi Dana Bárty místo čtyř významných novinářů naší země)

Šokující není ani to, že se debata nekonala. Stane se to. Tentokrát holt nedošlo na otázky, které jsou otravné jako hmyz (protože otravné a nudné bylo celé téma). Zvláštní ale bylo, že se akce nekonala, protože údajně pouze jeden (!) šéfredaktor ochořel a očividně z toho důvodu nemohli tři zbývající šéfové médií přijít. Jak podivné. Jak překvapivé ale pro mě bylo zjištění, když jsem se dočetla na facebookové stránce šéfredaktora Respektu Erika Taberyho. Ten zde den dopředu informoval, že nepřijede, protože ho Reflex dopředu nekontaktoval, a kdyby ano, dozvěděl by se, že by – ač rád – nemohl – má uzávěrku.

Laciné koláže polonahých slečen na titulce, bulvaŕizace obsahu bylo pro mě dostatečným důvodem, proč přestat číst Reflex, ale tento amatérismus organizace a vědomé zatajování a překrucování faktů – to by pro mě poslední hřebík do rakve.

Budiž tedy – jeden onemocněl, druhý má uzávěrku (a nebyl vůbec kontaktován před tím než byl napsán do programu!) a co ti dva ostatní? Proč oni nemohli? A i kdyby to bylo opravdu nevyhnutelné, mohli organizátoři splašit pár novinářů z press centra v Thermálu, kteří by se utrhli od psaní filmových recenzí a postřehů z festivalu. Ti by mohli také vyjádřit svůj názor, i přes to, že nemají pod palcem desítky jiných novinářů. Ale zazdit tak slibný program rozhovorem o vážkách? Takhle vypadá svoboda českých médií? Nedá mi to, aby se mi v hlavě nerojily jiné důvody, které se mi zdají pravděpodobnější než náhlá nemoc. Nenechal se Reflex zastrašit Babišovým dusnem, které opanuje mediální krajinu? Nebyl to zbabělý útěk k neškodným vážkám, které leda tak otravují Dana Bártu, protože se špatně skenují?

Děkuji Reflexi, odešla jsem po pěti minutách. Nesnáším hmyz.

Text a foto Hoai Le Thi

vosi hnizdo

(Reflex měl před Lázněmi III., také své ´skutečné´ Vosí hnízdo, stánek, kam si děti i dospělí mohly strčit ruku a ten, kdo seděl v budce jim na ní něco nakreslil, něco jí do ní položil, maminky dětí tvrdily, že někdy dostaly děti  také drobné píchnutí. Když holt strkáte ruku do vosího hnízda, musíte počítat se vším. )

Napsat komentář