[youtube https://www.youtube.com/watch?v=2qKXtHZa2pM&w=400&h=225]

Co se skrývá za maskou? Ne, proslulý Fantom opery to není! Je to pouliční muzikant Jakub. Žije hudbou, hlavně svojí kytarou. Jejími tóny hodlá na ulicích Prahy i dalších měst zachránit posledních 126 jedinců papoušků ohroženého druhu Kākāpō. Stejně tak pak nazval svůj projekt. Veškerý výdělek ze svého pouličního hraní a právě vydané desky, posílá humanitární organizaci.

Co je to zač ten Kākāpō? Čím tě tak upoutal?

Kakapo je největší papoušek na světě, který žije na Novém Zélandě. Je nelétavý, žije v noci, a tak se mu někdy říká „soví papoušek“. Jeho jméno jsem přejal pro název svého projektu, protože je to sympaťák a protože se zajímám o ohrožené druhy. Těchto ptáků totiž žije již jen něco málo přes 120 jedinců.

Ale jak tě napadlo pro ně hrát? Hrát pro papoušky…

Říkal jsem si, že bych se jim měl odvděčit za to, že mi půjčili své jméno. A protože bylo od jara 2012 možné v Praze provozovat takzvaný busking, tedy pouliční hraní, zkusil jsem pro ně svojí hudbou něco touto cestou vydělat a peníze pak poslat organizaci Kakapo Recovery, která se o ně stará. Abych kolemjdoucí upozornil na to, že nevydělávám pro sebe, vyrobil jsem si takovou informační ceduli a kašírovanou ptačí masku.

A jak to probíhalo? Řekl sis: „Půjdu hrát pro papoušky!“ Vzal sis kytaru, kombo, udělal masku a šel sis sednout na ulici a začal jsi hrát a vybírat do klobouku peníze, a pak je poslal té organizaci, co se stará o papoušky?

V zásadě ano. Akorát že jsem loni hrál pouze s akustickou kytarou bez komba. Občas ale hraji i v interiéru – v klubu nebo galerii – s elektrickou kytarou. Možno zkusím sehnat nějaké malé, přenosné kombo, abych na ulici přitáhl více pozornosti kolemjdoucích.

ZDE OCHUTNÁVKA HUDBY PROJEKTU KAKAPO

Kakapo - Homo_Relicto - cover art

Jaké byly reakce publika?

Buď pozitivní anebo nijaké. I když si nasadíš ptačí masku, pořád tě řada lidí přehlíží jako nějakého žebráka. Pouliční hraní tu bohužel nemá přílišnou tradici. Ale jinak se někdo občas zeptal, o jaké že to jde tvory, někdo hodí symbolicky korunu a někdo víc – tedy ve všemožných měnách. Největší příspěvek vcelku bylo 5 EUR od nějaké Francouzky. Ale zajímavé je na takové aktivitě i samotné potkávání ostatních pouličních umělců.

Aranžmá pro svůj „videoklip“ (pozadí, masku…) sis vymyslel sám?

Ano, je to přímo ta maska, se kterou hraji i venku. Jako pozadí jsem použil fotografii z Nového Zélandu, která byla na internetu publikována v licenci Creative Commons.  Ještě je tam kytka a krbové poleno v popředí, abych obrazu dodal hloubku. (smích) Je to točené jen tak jednoduše na webovou kameru…

Co melodie? Kde bereš inspiraci?

Většinou vznikají doslova na špičkách mých prstů. Moc o nich nepřemýšlím – buď přijdou anebo chodí po jiných muzikantech. K tomu se vážně těžko vyjadřuje; ani po letech netuším, odkud hudba přichází. Já jen s vděčností hraji to, co mě takzvaně napadne.

Pokračování příští týden

 Text Jana Frank, Foto: Jakub (vlastnoručně zhotovené album)

Napsat komentář