Ivana ScottŘíká se, že když žijete delší čas mimo svoji rodnou zem, teprve pak objevíte její největší poklady. Stejně tak je tomu u řady Čechů, kteří z nejrůznějších důvodů žijí v Americe. Nejen to některé z nich  před deseti lety inspirovalo k založení unikátní Česko-Americké televize CZECH – AMERICAN TV. Jen v USA ji sleduje přes dva a půl milionu domácností na kabelové televizi  a dalších více než sto tisíc diváků z celého světa její internetové vysílání. Zajímavé na tom je, že televize stále funguje jako nezisková organizace a na jejím vysílání se podílí řada dobrovolníků.  Jedním z nich je Ivana Scott-Staříková, která v Čechách vystudovala televizní publicistiku. Tady ale pomáhá jako PR manažerka CATV, v Americe žije už osmým rokem.

Co se ti nejvíc na CZECH-AMERICAN TV líbí? Máš nějakou oblíbenou rubriku?

Tak asi ta nejvíc podstatná myšlenka rozšiřovat vědomí o Česku i za hranicemi. Víš, po takové době, co jsem pryč z Čech, si uvědomíš, jak bohatou kulturu máme. Speciálně teď si to uvědomuji asi nejintenzivněji. Mám malou holčičku, snažím se jí číst z knížek a to hlavně z českých. Vezmi si naše vodníky a víly, hrady a zámky, velikonoční pomlázky a vánoční lití olova, to všechno jsou věci, co jinde nenajdeš. Takže to, že se CATV snaží šířit povědomí o naší kultuře je podle mě skvělé. A přímo z pořadů? Asi jsou to kurzy Češtiny pro cizince, to mi přijde jedinečné.

catv

 

Jak ses do CATV dostala?

K Czech American TV jsem se dopídila po Facebooku. Žiju už osm let v San Franciscu a čas od času sleduju Českou a Slovenskou komunitu tady v Bay Area. Zahlédla jsem inzerát, a tak mi to celé padlo do oka. Idea, že se budu realizovat i jinak než “jen” jako máma, co pracuje na plný úvazek v Tech společnosti. Prostě a jasně jsem se nadchla. Vždycky mě bavilo být aktivní. Pravda, je to občas porce, nevím, kam dřív, mám roční dceru, práci, ale stojí to za to. Navíc tým CATV je úžasně flexibilní a nápomocný. A tak to má mezi expaty chodit. Být si vzájemně prospěšní.

A jak vypadá tvá práce v CATVUSA?

V CATV dělám PR manažerku jako dobrovolnice. Starám se o tiskovky, jak v češtině, tak v angličtině, protože tato televize sice vysílá o České republice a její kultuře, jazyku a folkóru, ale veškeré vysílání je v angličtině. To je na této televizní stanici právě tak unikátní. Naše publikum je tedy díky cílovému jazyku mnohem větší, sledují nás nejen česky mluvící diváci, ale i krajané, co třeba plynně česky už neumí nebo nakonec vlastně kdokoliv, koho zajímá Česko a umí anglicky.

obili

 

 

Z toho, jak je televize dělaná, je vidět, že Češi v Americe mají velmi pěkný vztah k ČR. Co tobě z ČR chybí nejvíc? Na co nejvíc vzpomínáš?

Tak tohle rozhodně platí o našem týmu, ale jinak ne o všech Češích, co jsem tu potkala. Taky jsem se tu setkala i s opakem… Každý odešel z jiných důvodů, takže těžko soudit, mě ale odjakživa byla nějaká nevraživost vůči vlastnímu národu protivná. Speciálně ve spojení takovém, kdy dotyčný vyvyšuje USA nad svoji zem. To ale nedělají jen Češi. Každopádně, já nejsem žádná nacionalistka, mám vůči Česku svoje výtky, ale odsud posud. Podle mě je zdravé kritizovat, ale i milovat. Pokud je jedno bez druhého, je to špatně.

Ale abych se dostala k tvé otázce. Kromě rodiny a přátel, kteří mi chybí strašně, jsou věci, u nichž by mě nikdy nenapadlo, že by mi mohly chybět. Chybí mě třeba vlahé letní večery, co znám z Prahy. Nebo toulání se po Starém městě, pohled na kočičí hlavy, naše MHD – a musím říct, že mi dost chybí taková ta celková evropská uvolněnost. Kamarádům, pracujícím v ČR tiše závidím jejich čtyř až pěti týdenní dovolenou. Tady mám 3 týdny, placená nemocenská neexistuje. Nebo mateřská dovolená… Já musela zpět do práce, když dceři bylo dva a půl měsíce neboť mateřská dovolená tu jaksi není. USA je v tomhle směru strašně pozadu. Jen tak pro srovnání, USA je jedna ze tří zemí, které nemají žádnou mateřskou dovolenou. Ty další dvě země jsou Svazijsko a Papua Nová Guinea. Takže asi tak.  Je tu tvrdej kapitalismus. V Česku si lidi často stěžují, ale asi fakt netuší, jakého luxusu se jim dostává. Jo a knedlíky mi chybí taky, ale ty si člověk uvaří sám.

Více o tom, jak se Ivana dostala do Ameriky, jak jsou těžké začátky v cizí zemi a jak je překonávala či co plánuje dál, si povíme příští týden. Klikněte ZDE! Zatím se podívejte na vysílání Česko-americké TV: www.catvusa.com

Text: Jana Frank, Foto Archiv Ivany Scott – Staříkové a  www.catvusa.com 

Napsat komentář